|
Poslední zemí naší cesty je Litva. Do Litvy přejíždíme z Lotyšska a jak už
je na této cestě zvykem, bez problémů na hranicích.
31.7. Prvním naším cílem je Kurská kosa. Za 33LTL
přejíždíme trajektem na tento poloostrov, kde už by většina zemí měla most,
ale ten by asi nemohl být zpoplatněn.. Další prostor jak vybrat peníze je vstup do
parku, který, jak jinak je zpoplatněn. Všude je zákaz vstupu, zákaz zastavení a na konci je jediný kemp,
čemuž samozřejmě odpovídá jeho cena.
Kemp praská ve švech a je zde klasická sebranka turistů z celé Evropy jako kdekoli u
Středozemního moře.
S tím jsme nepočítali a tak to začíná být pro nás důvod k ukončení naší cesty.
1.8. Jedeme si prohlédnout kosu. Je to v podstatě duna písku na kterou se
nesmí chodit, z docela logického důvodu. Duna se posunuje a lidská noha
v podstatě poruší povrchové napětí písku a ten snadněji vezme vítr.
Duna se i přesto posunuje, je asi otázkou o kolik by to bylo rychlejší bez
omezení pohybu.
Duna je zajímavé místo, ale za těchto okolností nás to moc nebaví.
Cestou zpět zastavujeme na další zajímavosti v takzvaném lese skřítků, kde jsou ze dřeva vyřezané postavičky
lesních duchů, různě
poseté kolem lesní cesty.
Zajdeme na vyhlídku kormoránů, všude po stromech jsou kormoráni je to krásný
pohled na tuto spoustu krásných vodních ptáků. A pozor je to darmo.
Trajektem se přepravíme zpět z Kurské kosy na pevninu do Klaipedy.
2.8. Zastavujeme u jezeru Plateliu, tady je super koupání.
 Kousek odtud je bývalý vojenský bunkr, kde byli, za dob studené války a SSSR, čtyři jaderné hlavice připravené k odpálení. Dnes naštěstí jen vojenské muzeum, s průvodcem. Každopádně stojí za shlédnutí.
Odtud přejíždíme na Křížový vrch, místo tisíců a tisíců křížů, které bylo za
sovětů několikrát zbořeno jako symbol litevského vlastenectví a místními
znovu postaveno. Místo navštívil dokonce i papež a
je pod ochranou UNESCO.
Původně jsme ještě chtěli zajet do Vilniusu, ale vzdáváme to a jedem domů.
Daco volá, že se jede na Ukrajinu, chvíli se snažím přesvědčit Berush, že
bychom se mohli taky zúčastnit, ale po 10.000 km sice máme opravený držák
agregátu který jsme po cestě v Rusku rozbili, ale ještě jedeme s přeraženým předním tlumičem a vypadeným
silentblokem z předního ramene.
Cesta domů přes Polsko je katastrofa, zlaté ruské cesty, tam alespoň
nebylo tolik aut.
Litva už je podle našeho názoru naprosto turisticky srovnatelná s kteroukoli
jinou evropskou zemí, kde je všechno zakázané, co jen trochu jde, je za prachy, služby neodpovídají ceně,
všude spousta turistů…… Litva je krásná, ale není podle mého gusta.
Autor J&B |
